Stránky o olomoucké MHD

AKTUALITY

Rekonstrukce úseku Tržnice - Okresní soud

Rekonstrukce tramvajové trati v úseku Tržnice - Okresní soud pokračuje poměrně rychle a tak jsou na místě již svařené a upevněné kolejnice a u Okresního soudu probíhá výměna oblouků. Tu si však provádí dopravní podnik sám, na rozdíl od rekonstrukce tramvajové trati.
Opět bohužel nelze přehlédnou tristní kvalitu probíhající rekonstrukce. Nové kolejnicové pásy jsou připevňovány především na staré pražce, jejichž stav není vždy zcela uspokojivý. Co je však ještě horší, je fakt, že pražce zůstávají na svém místě v čemsi, co namísto slovy "kvalitní štěrkového lože" lze popsat spíše jako "stará stavební suť". Rekonstrukce tramvajové trati s ponecháním této nekvalitní vrstvy však zřejmě nebude mít dlouhou životnost. Vzhledem k praktické neexistenci štěrkového lože, které rovnoměrně rozkládá sílu působící na pražce, se pražce budou opírat o tuto suť, která se však, vzhledem ke své povaze, bude pohybovat. Je tedy otázka pár let, než trať bude ve stavu, v jakém byla před pár týdny. Je zcela jisté, že již za nedlouhou dobu se budou tramvaje po trati pohybovat poněkud neklidně.
TROKSO2TROKSO2TROKSO2TROKSO2TROKSO2TROKSO2TROKSO2TROKSO2TROKSO2TROKSO2TROKSO2TROKSO2TROKSO2TROKSO2



 
_

Diskuse

Spekulovat nad jakostí lože aniž by člověk znal výsledky sond je poněkud odvážné. Za 3 miliony je s podivem, že se vůbec měnily kolejnice…

— smasska · 23. duben 2016, 22:38 · odkaz



smasska: Doporučuju prostudovat si princip konstrukce železničních a tramvajových tratí. Štěrkové lože musí být čisté, bez znečištění, frakce štěrku musí být minimálně 32mm.
Znečištění, menší frakce, či dokonce tato “suť” má za následek nerovnoměrné sedání koleje a tím způsobené výškové závady. To zapříčiní rychlou ztrátu jízdního komfortu a brzké znehodnocení kolejnicových pásů (zlomy a další defekty).

— LuM · 23. duben 2016, 23:14 · odkaz



No a to je právě ten rozdíl mezi námi. Nejsem mistr světa ve stavbě a údržbě TT, který má patent na rozum, ale nespokojím se prostě s tím, že si přečtu příslušný odstavec normy, abych z toho vyvozoval paušální závěry. Jak se říká, šedá je teorie a zelený strom života. Konstrukce TT není jenom o jednom parametru, v našem případě o štěrku. Celou dobu se bavíme jen o provedení svršku, ale zapomínáme na důležitou úlohu železničního spodku. Tam je veledůležité správné hutnění apod., neboť bez ohledu na frakci štěrku je to obvykle spodek, jehož sednutí má poté dost velký vliv na výškovou polohu. Takže vliv štěrku je mnohem menší – například trať na NS si (údajně) v jednom místě sesedla poněkud jinak, než to bylo plánováno, a rozhodně to není příčinou nedodržení složení štěrku, že. Taktéž trať opravená na třídě Svobody v minulém roce si zřejmě bude (a teď se dopouštím jediné spekulace) sedat daleko víc, protože v tom místě je prostě historicky špatně únosné podloží (pláň). Proto se tam také neustále propadají vozovky, vyjíždějí koleje apod., přestože na jiných dlážděných komunikacích stačí předláždit ccaa 1x za 7-8 let. Což je mimochodem také důvod, proč se ta trať udělala ve stávajících parametrech a proč město nemá peníze na gruntovní rekonstrukci celé ulice.

Takže pokud se v našem úseku měnily pouze kolejnice + upevňovadla + nevyhovující pražce, je jasné, že spodek pravděpodobně vyhověl potřebám (po nějaké sondě), tudíž je již za ta léta v podstatě ve finální poloze. Při důkladném podbití míra sesedání samotného štěrku rozhodně nebude tak dramatická, jak píšete. A abych se vrátil na začátek – spekulovat bez toho, abych znal výsledky sond podloží, stavu pražců apod. bych se prostě jen na základě úryvku z normy absolutně neodvažoval.

Až bude na reko milionů 50, můžeme tam píchnout třeba zlatá upevňovadla. Za ty prachy je výsledek skoro zázrak, který bude určitě ještě dost let relativně dobře sloužit (viz obdobné úseky na Masaryčce).

A ještě doplnění: ty betonové pražce tam jsou proto, že se jedná o hranici úseku rekonstruovaného společně s křižovatkou Okresní soud na počátku 90. let, kdy se také udělal vždy kousek tratě od křižovatky na každou stranu + vyosení kvůli ostrůvku Okresní soud v Havlíčkově.

— smasska · 24. duben 2016, 10:34 · odkaz



Souhlasím s uživatelem smasska…

— Tomas · 24. duben 2016, 13:22 · odkaz



Já bych to až tak černě neviděl. Co byste chtěli za těch pár korun? Pevnou jízdní dráhu W-Tram? Sice, řekněme si na rovinu, to “kolejové lože” není kolejové lože (o frakci 32,5/63 nelze hovořit) ale spíše zemina neurčité frakce. Řekl bych, že podstatné ale je, že když už se to dělalo tímto způsobem, že se do toho nerýpalo ještě víc. Tato “zemina”, ve které je to uloženo, je za tu dobu už předpokládám dostatečně zkonsolidovaná na to, aby se to výškově nepohybovalo (nesedalo). Ty dřevěné pražce mi až tak hrozné dle fotek také nepřijdou (podívejte se na pražce na kdejaké regionální dráze SŽDC, kde si lze často libovolně vytáhnout rukou vrtuli a pak ji tam zase vrátit). Pokud bude dobře udělaný kryt tak, aby se tam nedostávala voda, neměl by být snad větší problém. Jinak tedy ani ty betonové pražce nevidím jako úplně nejlepší řešení, pokud to lože vypadá, tak jak vypadá. Úplně nejlepší je v těchto případech tam dát panely DZP a podsypat to vyrovnávací vrstvou z písku (touto cestou jde DPMB). Pak odpadá jakákoliv diskuze nad kvalitou kolejového lože.
Jinak kolega výše píše, že kolejové lože musí mít frakci 32,5/63 a musí být čisté – v otevřeném kolejovém svršku a u železnice ano – protože je potřeba, aby správně odvodňovalo konstrukci koleje, roznášelo zatížení, bylo PRUŽNÉ (na to se často zapomíná, ale je to velmi důležitá vlastnost kolejového lože), aby se dobře podbíjelo atd… Jenže toto platí u železnic, kde jsou mnohonásobně větší nápravové tlaky a rychlosti. Tady u tramvaje, kde to bude jezdit 20 km/h a hmotnost bude malá, vidím toto jako docela postačující s ohledem na investovanou částku. Správně by se tam voda vůbec dostat neměla, proto o odvodnění nemůže být řeč. Pružnost koleje při rychlosti 20 km/h a malých nápravových tlacích také nehraje až tak roli (dynamika bude minimální a jistou pružnost udělají i ty dřevěné pražce). A podepření pražců bude v dostatečné míře snad také zajištěno díky tomu, že už to tam leželo takovou dobu. Ale jinak ano – suť a znečištění mají za následek nerovnoměrné sedání kolejového lože, jenže zde není, jak už jsem psal výše, kolejové lože ale jakási neurčitá zemina, která je už doufám zkonsolidovaná, takže žádné sedání (ani nerovnoměrné) by už nemělo nastat.
Na závěr bych doplnil, že jsem to naživo neviděl, usuzuji pouze podle fotek.

— Lukas · 29. duben 2016, 11:06 · odkaz







 

Tyto stránky nejsou oficiální prezentací DPMO, a.s.
Copyright © MHD-Olomouc.cz 2004-2017

 

Administrace | E-mail: admin(zavináč)mhd-olomouc.cz

Založeno na Textpattern