Stránky o olomoucké MHD

Tramvajové tratě

Tramvajové tratě: Manipulační tratě: Součásti a příslušenství tramvajových tratí:

Zobrazit místo Tramvajové tratě a měnírny na větší mapě

Olomoucká tramvajová síť je svou délkou sice nejmenší v celé České republice, ale to neznamená, že vývoj jednotlivých tratí není nijak zajímavý. Celou olomouckou síť můžeme rozdělit na tři větve (novoulická, neředínská, pavlovická), dvě spojnice města s hlavním nádražím (trať přes tržnici a přes centrum), dále trať Okresní soud - Náměstí Hrdinů a samotný přednádražní prostor. Dále v článku budeme sledovat vývoj tramvajové sítě právě po jednotlivých tratích.

Novoulická větev


Tramvajová trať vedoucí na Novou Ulici patří mezi ty nejstarší a můžeme říct, že provoz na ní byl zahájen společně s tramvajovou dopravou v Olomouci 1.4.1899. Nejstarší úsek vedl z tehdejšího hlavního uzlu na Horním náměstí dnešní Pavelčákovou ulicí a Havlíčkovou (dříve Terezskou), minul železniční zastávku Nová Ulice a sladovny a zamířil do kopce do dnešní ulice I.P. Pavlova a končil výhybnou u dětské kliniky. Roku 1934 se započalo s prodloužením trati ke kostelu Panny Marie Pomocné v téže ulici, kdy byla trať opět zakončena výhybnou. Padesátá léta byla ve znamení zdvoukolejňování většiny úseků a tak se v roce 1952 dostalo i na novoulickou větev. O šest let později, roku 1958, byla trať prodloužena asi o 250m až do křižovatky s ulicí Hraniční, kde byl vystavěn nový vratný trojúhelník. Ten se nacházel jen pár metrů od současné točny na Nové Ulici. V roce 1981 ulici I.P. Pavlova tramvaje opustily, jelikož byla pro ně vystavěna nová trať v ose nové čtyřproudé výpadovky na Brno v ulici Brněnské. Tramvaje zároveň bránily rozšíření areálu fakultní nemocnice a tak se v červenci toho roku trať v ulici I.P. Pavlova zavřela. Pozůstatky tramvajové trati i trolejového vedení jsou v ulici dodnes.
V roce 2000 došlo ke generální opravě zastaralého trolejového vedení, stávající troleje byly sneseny, vyměněny konzoly a stožáry trolejového vedení dostaly nový, nepříliš oblíbený fialový kabát.

Poslední rekonstrukce:
Rekonstrukce točny na Nové Ulici (IDS; 6/2012; 4 482 380,-)

Neředínská větev


Tramvajová trať do Neředína za sebou bohužel namá tak bohatou historii jako trať na Novou Ulici, přesto je historie velmi zajímavá.
Původní tramvajová trať se tímto směrem vydala hned v počátcích tramvajového provozu v Olomouci (1899). Roku 1899 končila tramvajová trať asi u dnešní zastávky "Šibeník".
První prodloužení čekalo tuto trať už roku 1914, kdy byla z původní konečné prodloužena až k zastávce "Hřbitovy". Tam byla trať zakončena výhybnou, která byla umístěna na náspu vedle silnice do Topolan. O čtrnáct let později (roku 1928) byla tramvajová trať umístěna do osy vozovky a byla zakončena novou výhybnou téměř dvakrát delší, oproti původní.
Roku 1923 byla tramvajová trať prodloužena až k letišti. Další úpravy proběhly až roku 1950, kdy byl úsek od Náměstí Národních Hrdinů až ke Hřbitovům zdvoukolejněn.
Roku 1953 byla trať k letišti zrušena a byla vystavěna nová tramvajová točna "Neředín, krematorium".

Do roku 2004 byl stále úsek od Hřbitovů až po točnu jednokolejný a křižoval silnici. To bylo vyřešeno až zdvoukolejněním úseku toho roku. Při těchto úpravách byla tramvajová trať převedena do osy silnice a točna "Neředín, krematorium" byla komletně přestavěna.

Novosadská větev


Myšlenka přivést tramvajovou dopravu na největší olomoucká sídliště Povel a Nové Sady vznikla již při projektování panelové zástavby v 70. a 80. letech minulého století. Jak bývalo v tehdejší době zvykem, infrastruktura, obchodní domy a domy služeb se stavěly až po dokončení bytové výstavby a nová tramvajová trať neměla být výjimkou.

Během let se však myšlenky, kudy vést tramvajovou trať lišily. Původně byly návrhy takové, že by od tržnice měla být tramvajová trať vedena ulicí Polskou, kde měla být v místě zeleného plácku umístěna manipulační smyčka, která by nahradila zrušenou smyčku u tržnice. Dále měla být vedena ulicemi Rooseveltova, Zikova a Schweitzerova. Existovaly dokonce plány, které zvažovaly pokračování tramvajové tratě dále za ulici Jižní až do Nemilan. S takovým prodloužením se však v současné době již nepočítá.

Současné plány jsou jiné. Tramvajovou trať, dle vyjádření magistrátu by ulicí Rooseveltovou nebylo možné vést z důvodu úzkého uličního profilu a hrozbě nadlimitní hlučnosti projíždějících tramvají. I to byl jeden z důvodů, proč se výstavba nové trati stále odkládala.

Na přelomu století, kdy začala chátrat společnost Milo, dříve jeden z největších producentů jedlých olejů a mýdel v zemi, bylo jisté, že se již průmysl na pokraj centra města nevrátí. O pár let později, v roce 2009, již na místě tehdejší fabriky zbyla pouze zemní pláň a pár původních domů. Po dekontaminaci areálu se ke konci roku 2011 na území vrhly těžké stroje do budování největšího obchodního centra na střední Moravě - Galerie Šantovka.

To jsme již však trochu dál... Na počátku této akce, kdy si investoři vybrali olomoucký ostrov, ležící těsně u ulice Šantova pro svou investici, začala ve městě dlouhá diskuse o investičním záměru. Díky zájmu investora o dobrou dopravní obslužnost centra byla s městem dohodnuta spolupráce na výstavbě dlouho připravované tramvajové trati. Investoři obchodního centra nabídli městu podílení se na investičních nákladech do dopravní infrastruktury, včetně nové tramvajové tratě. Původní plány byly přepracovány a nová tramvajová trať, na místo problematickou Rooseveltovou ulicí, byla nově navržena ve svém vedení po okraji ostrova, jehož majoritní část měla pohltit nová obchodní galerie Šantovka. Její jméno bylo dáno právě přilehlou Šantovou ulicí.

Vzhledem k napnutému rozpočtu města Olomouce, který zatěžuje především splácení výstavby Aquaparku, bylo však nutné stavbu tramvajové trati od tržnice až po ulici Jižní rozdělit na tři samostatné etapy. První, téměř 1,4 km dlouhá etapa v úseku Tržnice - Trnkova je již vybudována a čeká na spuštění pravidelného provozu. Právě etapizace celého projektu vede k nutnosti pořídit obousměrné tramvajové soupravy. Druhý, jeden kilometr dlouhý úsek má přivést tramvajovou dopravu do samotného srdce sídliště Nové Sady. Mají vzniknout tři nové zastávky (Werichova, Rožňavská, Družební) a tramvajová trať má být ukončena u křižovatky ulice Schweitzerova a Družební. Realizace třetí etapy zatím příliš reálně nevypadá, leč jistě jednoho dne na řadu přijde. Měla by tramvajovou trať přivézt až k ulici Jižní a ukončit ji tramvajovou smyčkou.
24102013,TT_ns1zkns,TT_nsotevreni2013,TT_ns

Pavlovická větev


Tramvajová trať do Pavloviček je ze všech třech "výběžků" tramvajových tratí nejmladší. Poprvé se trať k těmto místům přiblížila až roku 1947, kdy byla tramvajová trať prodloužena od hlavního nádraží do Starých Hodolan k lihovaru. Další prodloužení čekalo tuto trať již roku 1948, kdy byla trať prodloužena až k Bělidlům. Tak, jak tamní trať známe teď je až výsledkem prací kolem roku 1957, kdy byla trať prodloužena až k bloku domů v Edisonově ulici, kde je dodnes zakončena smyčkou, která celý blok objíždí. Další rok byla z důvodu nízkého počtu cestujících vystavěna točna Fibichova, kde byly některé linky ukončeny.

Roku 1979 byl v Jiráskově ulici vystavěn vratný trojúhelník, který sloužil čtyři roky z důvodu rekonstrukce trati. Provoz na vratném trojúhelníku byl ukončen roku 1983, kdy byla rekonstrukce dokončena.

Roku 1986 byl provoz opět přerušen, tentokrát z důvodu demolice starého "vysokého mostu". Nový "vysoký most" a zrekonstruovaná Ostravská ulice slouží dodnes.

Poslední rekonstrukce:
Rekonstrukce oblouku blokové smyčky v Pavlovičkách (IDS; 2009; 2 487 000,-)

Trať přes tržnici


Spojení města s hlavním nádražím mimo centrum zhruba místy, kde trať vede dnes bylo navrhováno několikrát, ale vždy neúspěšně. Poprvé ještě před počátkem stavby prvních tratí v Olomouci, podruhé po druhé světové válce architektem Strnadem.
Prvním krokem k rozšíření tramvajové sítě bylo vybudování tratě od okresního soudu k tržnici, která byla zakončena smyčkou (1955).
Na základní kámen tratě spojující tramvajovou trať u tržnice a hlavní nádraží bylo však poprvé poklepáno až 26.10.1995, kdy došlo také k zahájení stavebních prací. Kvůli pokračující výstavbě byl dne 1.6.1996 na smyčce u tržnice přerušen provoz. Provoz na starém a novém úseku byl zahájen 25.4.1997.

Trať přes centrum


Trať z Horního (dříve Masarykova) náměstí k nádraží patřila a stále patří ke klíčovým. Od zahájení provozu v roce 1899 vedla trať od dnešního okresního soudu ulicí Pavelčákovou na Horní náměstí, kde objela Sloup nejsvětější trojice a u Herkulovi kašny se spojila s tratí vedoucí od Neředínských Hřbitovů. Dále se trať rozdělovala. Jedním směrem se pokračovalo k hlavnímu nádraží, druhým k vozovně. Trať k nádraží pak pokračovala přímo dnešní ulicí Ostružnickou a Denisovou. Zakončena byla přímo před budovou hlavního nádraží, první smyčkou na území ČSR.
Roku 1936 byla smyčka nahrazena výhybnou. O jedenáct let později byla trať prodloužena do Starých Hodolan a byla vystavěna nová smyčka při ústí Fibichovy ulice, přičemž původní výhybna byla přestavěna na dvě koleje projížděné a jednu odstavnou.
Roku 1956 byla trať přeložena a zdvoukolejněna. Nově vedla od Okresního soudu třídou Svobody, dále přes Náměstí Hrdinů, ulicí 8. května, Pekařskou. Pak již navazovala na původní trať v Denisově ulici.
Roku 2007 proběhla celková oprava ulic Denisova a Pekařská, při kterých došlo i k rekonstrukci tramvajové tratě a k jejímu uložení do pryžového lože. Zahájení pokračování rekonstrukce této trati v ulicích 1.máje a 8.května je naplánováno na rok 2014.

Trať Okresní soud - Náměstí Hrdinů


Tramvajová trať v úseku mezi dnešními zastávkami Okresní soud a Náměstí Hrdinů byla položena v roce 1956 jako dvoukolejná trať nahrazující starou trať ulicí Pavelčákovou na Horní náměstí. Téhož roku vznikla na náměstí Hrdinů tramvajová křižovatka, která spojovala tratě vedoucí z Nové Ulice a Neředína přes centrum na hlavní nádraží. V souvislosti s tímto došlo samozřejmě také k přeložení tratě z Horního náměstí a ulice Ostružnické do dnešní polohy - ulic 8. května a Pekařská.

Přednádražní prostor


Přednádřaží takové, jak jej známe dnes se vyvíjelo více jak století. Nádraží v dnešní poloze bylo vystavěno v roce 1876. Teprve o třiadvacet let později se k nádraží budově dostaly tramvaje.
Již z počátku byla snaha řešit přednádražní prostor velkoryse a přívětivě. I proto namísto, v té době běžných tramvajových úvratí, vznikla před nádražím velká tramvajová smyčka. První na území dnešní ČR.
Jak čas ubíhal, měnilo přednádraží i samotné nádraží svou tvář. Přibývali cestující a bylo třeba měnit prostor jejich potřebám. Mimo přestavby původní nádražní budovy se změn dočkala i tramvajová trať, která byla prodloužena a zakončena úvratí, později byla prodloužena do Pavloviček a vznikla nová tramvajová točna na Fibichově ulici.
V roce 1997 byla dokončena nová trať spojující tržnici s hlavním nádražím přímo přes třídu Kosmonautů. Již v té době bylo jasné, že stav přednádraží je po dlouhé době zanedbávání nutné řešit.
V roce 1999 bylo rozhodnuto o dalším postupu na přípravách rekonstrukce přednádražního prostoru a tak již v roce 2000 mohla být samotná rekonstrukce započata.
první dvě etapy finančně i časově náročné přestavby přednádraží byly dokončeny v roce 2002. Kromě podzemního parkoviště přinesla i rekonstrukci přístřešků, kolejiště před nádražní budovou či nového podchodu k nástupištím.
Třetí etapa probíhala v letech 2005 a 2006. V té době byla zrekonstruována smyčka na Fibichově ulici, vybudována odstavná plocha pro autobusy i se sociálním zařízením pro řidiče a celé kolejiště mezi smyčkou a přednádražním prostorem.
Poslední, čtvrtá a pátá etapa, byla dokončena v roce 2010 a vyřešila problematický prostor přímo před nádražní budovou. Stavba se týkala vybudování centrálního náměstí, včetně centrálního informačního systému, přeložky tramvajových tratí, vybudování nových křižovatek a zastávek a vůbec koncepční dokončení celého prostoru.
V současné době je již přednádraží dokončeno a je dáváno za vzor i jiným městům.
TT_prednadrazi

Manipulační trať náměstí Hrdinů - vozovna


Článek se připravuje

Manipulační trať a nakládací rampa u žst. Olomouc město


Článek se připravuje

Napájecí systém


Napájení tramvajových tratí je zajištěno soustavou měníren, které se nachází blíže, či dále od samotné tratě. Střídavé vysoké napětí je v měnírně přeměněno na stejnosměrné napětí 600 V. Odtud je elektřina dále vedena kabely umístěnými v podzemí k trati, až do samotné troleje. Kladný pól najdeme v troleji, záporný v kolejnicích (ne vždy to tak však musí být, např. v Brno, či Ostravě bychom našli kladný pól naopak v kolejnicích). Umístění měníren v Olomouci najdete na mapě na stránce nahoře. Měnírny jsou označeny modrými značkami.





 

Tyto stránky nejsou oficiální prezentací DPMO, a.s.
Copyright © MHD-Olomouc.cz 2004-2017

 

Administrace | E-mail: admin(zavináč)mhd-olomouc.cz

Založeno na Textpattern